Vítejte na Planet.cz / Music

Hudba (od slova housti, hráti) je termín, který označoval hru na strunný nástroj (odtud hudebník). Později se termín začal používat ve stejném kontextu jako muzika (odtud muzikant).

Definice hudby: Hudba je organizovaný systém zvuků. Výběr zvuků, jejich rytmické členění a jejich uspořádání určují kvalitu, funkci a estetické působení hudby. Toto estetické působení hudby se může uplatnit pouze v rámci historicky proměnných pravidel a dobového vkusu. Hudba byla velmi dlouho vázána na ritus a za samostatné umění byla uznána poměrně pozdě.

Odborná disciplína, která zkoumá hudbu a vše, co je s ní spojené, se nazývá muzikologie nebo též hudební věda.

Existuje mnoho různých teorií o vzniku hudby. Vzhledem k tomu že na rozdíl od ostatních druhů umění se u hudby nelze příliš spolehnout na přímé důkazy, jsou tyto teorie nutně částečně spekulativní. Existují následující názory:

Hudba se vyvinula napodobováním zpěvu ptáků, respektive přírodních zvuků obecně. Její povaha je tedy mimetická. Pro tento pohled hovoří pojetí hudby v některých primitivních kulturách.
Hudba vznikla jako doprovod společné práce. Rytmická složka hudby pomáhala udržovat pracovní tempo.
Hudba se vyvinula společně s řečí. Tato teorie je založena na povaze tzv. tónových jazyků (například čínština), kde se význam vyjadřuje velkou měrou pomocí melodie.
Ačkoliv pro žádnou z těchto teorií neexistují nezvratné důkazy, je třeba si uvědomit, že se navzájem nevylučují. Je tedy možné, že platí více než jedna. Důvodem odlišného pojetí hudby v různých kulturách může být také právě rozdílný zdroj jejího vzniku.

Hudba se dá dělit do kategorií podle různých kritérií. Mezi nejčastější dělení patří následující:

Podle vztahu ke spiritualitě:

Duchovní – váže se k duchovnu, náboženství
Světská – zahrnuje ostatní témata, náměty. Spadá sem hudba koncertantní, milostná, taneční.
Podle původu:

Umělá – je výsledkem práce konkrétního jednotlivce či skupiny.
Lidová – autor je zde kolektivní, tato hudba se samovolně časem dovytváří a mění.
Podle záměru autora

Artificiální (umělecká) - Autor se snaží do hudby vložit vysokou uměleckou a estetickou hodnotu. (např. J. S. Bach, W. A. Mozart, Varg Vikernes, Horna)
Nonartificiální (neumělecká) - Autor se nesnaží o vysoké umělecké a estetické cíle.
Tyto kategorie jsou samozřejmě orientační a nejsou proto striktně oddělené, naopak často se vyskytují i jejich kombinace, například lidová duchovní hudba (gospel).

Podle žánru: Viz příslušné oddíly